Co se můžete naučit: V tomto článku se dozvíte, jak naše genetická výbava ovlivňuje nejen náš metabolismus alkoholu, ale předurčuje i sklony k závislosti.
Je dobře známo, že Francouzi při přípravě svých jídel tukem nešetří. Jedí více masa, sýrů a vepřového masa než Američané, ale výskyt kardiovaskulárních onemocnění je u nich nižší. Tajemstvím jejich úspěchu je pravděpodobně skutečnost, že Francouzi konzumují velké množství červeného vína. Vědci tento jev nazvali „francouzský paradox“. Červené víno totiž obsahuje zajímavý antioxidant resveratrol a podle nejnovějších zjištění kalifornských vědců také látky zvané saponiny, které mají pozitivní vliv na hladiny LDL cholesterolu
METABOLISMUS ALKOHOLU A ZÁVISLOST OD ALKOHOLU
Věděli jste? Víno jednoznačně patří mezi nejoblíbenější alkoholické nápoje po celém světě. K naplnění jedné sklenice stačí přibližně 80 bobulek hroznů.
I genetika hraje v metabolismu alkoholu svou roli. Konkrétně gen který kóduje enzym ALDH2. Tento enzym je zodpovědný za odbourávání acetaldehydu –meziproduktu metabolismu etanolu, který je dokonce jedovatější než samotný etanol. U lidí s chybou genu ALDH2 se acetaldehyd hromadí, a proto se obvykle pití vyhýbají, nebo ho hůře snášejí. Navzdory skutečnosti, že je tato chyba charakteristická pro Asiaty, dochází k ní i při jiných rasách. Pokud jste si někdy vypili s někým z Číny nebo Japonska tak přesně víte o čem píšeme. Pokud alkohol metabolizujete dobře, podívejte se také na rozbor závislost na alkoholu. Na základě velkého množství výzkumů můžeme konstatovat, že naše genetická výbava určuje kolem 65% naší náchylnosti na závislost na alkoholu. Tyto výzkumy se zaměřovaly i na rodinné studie, kde se zjistilo, že náchylnost na závislost na alkoholu se dědí z generace na generaci. Na molekulární úrovni je základ závislosti na alkoholu velmi komplikovaný, protože její výskyt je ovlivněn několika geny, z nichž každý má ve vztahu k náchylnosti na závislost jiný vliv.
Proto pokud i dobře metabolizujete alkohol, vyhýbejte se konzumaci většího množství, nejen z důvodu závislosti, ale i ze zdravotních důvodů. Tak jak může 1dcl červeného vína pomoci v některých pozitivních procesech ve vašem těle, tak může větší množství uškodit.
Co jste se mohli naučit: Alkohol může být dobrý pomocník, ale i špatný pán. Červené víno v malém množství může přispět ke snižování kardiovaskulárních onemocnění, ve větším množství může alkohol způsobit závislost, o to více, pokud máte na závislost genetickou predispozici. Ale také různé jiné zdravotní problémy jako jsou kardiovaskulární zdraví a nadváha. Proto tak jako ve všem v životě je důležité přistupovat ke konzumaci alkoholu s mírou. O Vašich genetických predispozicích souvisejících s alkoholem a jejich vlivu na Vaše tělo se dozvíte z vaší analýzy DNA.
Z Vaší analýzy DNA se ještě dozvíte
Jak konzumace alkoholu ovlivňuje vaši hladinu LDL cholesterolu, což je špatný cholesterol a tím i Vaše kardiovaskulární zdraví a hladinu minerálu draslík, který mimo jiné reguluje krevní tlak. Alkohol mění i vaši hladinu triglyceridů a jaký to má vliv na vaši váhu. Jak váš metabolismus alkoholu vystaví vaše tělo volným radikálem a oxidačnímu stresu. Jak ovlivňuje odstraňování laktátu během a po cvičení . Alkohol mění i Vaše biologické stárnutí, sklon ke vzniku zánětů, spánkový cyklus či dokonce hustotu kostí a mnohé další užitečné informace.
Související rozbory z analýzy
Alkohol patří mezi čtyři hlavní metabolické charakteristiky (alkohol, kofein, laktóza a lepek), které v naší analýze sledujeme. Z analýzy DNA se můžete dozvědět o vlivu alkoholu přesně na Vás. Naleznete v ní rady, doporučení a souvislosti is dalšími rozbory:
Metabolismus alkoholu, Závislost na alkoholu, Oxidační stres, Antioxidační schopnost pokožky LDL a HDL cholesterol, Trigliceridy, Draslík, Hustota kostí, Riziko nadváhy, Svalová únava, Sklon ke vzniku zánětů, Biologické stárnutí a další
Použité reference:
Do et al. (2013). Nat Genet 45(11): 1345-135
Chen et al. (2009). Chem Biol Interact 178(1-3): 2-7
Martínez et al. (2010). Hepatology 51(2): 491-500
Matsuo et al. (2006). Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 15(5): 1009-1013
Yokoyama et al. (2005). Alcohol Clin Exp Res 29(7): 1165-1171
Bierut et al. (2010). Proc Natl Acad Sci USA 107(11): 5082-5087
Haller et al. (2012). Hum Mol Genet 21(3): 647-655
Roh et al. (2011). Alcohol Clin Exp Res 35(3): 400-407
Richards et al. (2012). Nat Rev Genet 13(8):576-58
Saccone et al. (2010).PLoS Genet 6(8): e1001053
Smith et al. (2008).Am J Epidemiol 167(2): 125-138
Suraj Singh et al. (2013). Alcohol Alcohol 48(4): 409-41
