VYBÍRAVÝ JEDÁK 

Šťastní jsou ti rodiče, jejichž dítě s radostí sní každé jídlo, které dostane na talíř. Pravda je však taková, že takových dětí není mnoho a častokrát je vybíravý jazýček dítěte důvodem rodičovské frustrace. Je známo, že prostředí a návyky hrají důležitou roli ve formování chuťového vkusu jednotlivce.  

Fakt je ten, že malé děti už začínají život s odporem k hořké a kyselé chuti. Ale pravda je i taková, že mnozí lidé jsou výživou geneticky predisponovaní  k tomu, aby byli vybíraví dlouho předtím, než se setkají s prvním talířem růžičkové kapusty.  

Mluví o tom i studie, ve které vědci sledovali 66 párů dvojčat ve věku 4-7 let a odhalili, že na jejich vybíravý vkus má vliv genetika a zbytek tvoří vliv prostředí. 

Jiný podobný výzkum zase ukázal, že genetika má vliv i na tzv. Neofobii, což je strach ze zkoušení nových jídel. Konkrétně u dětí je až  78% vliv genů na vznik neofobie au dospělých je vliv genů 69% což naznačuje, že vliv genů na potravinovou neofobii je konstantní během celého života. 

To do jaké míry jsme vybíraví strávníci je ovlivněno hlavně tím, jak vnímáme hořkou chuť.   

Některé děti jsou nositeli genů, které zřejmě zvyšují citlivost na hořkou chuť a predisponují děti k tomu, aby vyhledávaly sladká jídla.   

V jedné zajímavé studii z roku 2020 Julia Mennella a její kolegové nabídli dětem ve věku 5 až 10 let různé nápoje se sladkou a hořkou chutí a zjistili, že jejich chuťové preference souvisely s jejich variantou genu TAS2R38, což je oblast která kóduje individuální citlivost na některé sloučeniny s hořkou chutí, včetně propylthiouracilu (PROP). 

Sloučenina propylthiouracil (PROP) dává jídlům jako například zelná zelenina či různé sýry hořkou chuť. Tyto výsledky doplnily i další studie a potvrdily, že děti, které umí odhalit v jídle sloučeninu PROP, jsou náchylnější ke konzumaci sladkých jídel.

Dále se ukázalo, že děti dokáží vnímat hořkou chuť, která je tak slabá, že dospělí ji vůbec nepocítí. Toto zjištění může naznačovat i fakt, že vaše dítě mohlo zdědit vybíravé geny právě od vás, i když vy v dospělosti vybíravý už nejste.  

Pokud se nám podaří naučit dítě s citlivějším vnímáním hořké chutě přijímat například zelnou zeleninu, bude to mít na jeho imunitní systém vliv hned z několika důvodů. Kromě toho, že tato zelenina obsahuje velké množství vitamínů, obsahuje také prebiotika resp. vlákninu. Prebiotika jsou přímou potravou pro střevní mikrobiom, který hraje velmi důležitou roli v imunitním systému. Proto bychom měli myslet nejen na dostatečný příjem probiotických bakterií ale také na jejich výživu ve formě prebiotik nebo tedy vlákniny ze stravy na ni bohaté. 

ZNAMENÁ TO, ŽE DĚTEM NEMŮŽEME POMOCI PŘEKONAT JEJICH VYBÍRAVOST A NAUČIT JEJICH PŘIJÍMAT NOVÁ JÍDLA? 

Právě naopak! Ve skutečnosti se míra vybíravosti může v různých společnostech lišit a studie dokazují, že individuální zkušenosti jsou důležitými faktory, které formují způsob jakým děti reagují na jídlo.  

Do velké míry to matka umí ovlivnit již v prenatálním a neonatálním  období života miminka. Výzkumy dokázaly, že plod v bříšku matky dokáže cítit chuť jídla, které matka zkonzumovala a potravinová příchuť se přenáší i přes mateřské mléko při kojení. Vybíravé geny vaše dítě nakonec dostalo možná právě od vás. Což znamená, že je třeba se podívat i na vlastní potravinové preference a na to brát ohled i při přípravě jídel svým dětem.  

Každá věková dětská kategorie má specifické požadavky. Děti od 3 let se už stravují více méně než rodiče. Vrozené resp. zděděné predispozice na vhodnou stravovací skupinu, reakci na sacharidy, tuky ve stravě, požadavky na živiny – minerály, vitamíny, vnímání chutí a dokonce i stravovací návyky dítěte zjistíte ivSystem Complex.   

Poznání genů dítěte a jeho rodičů, by mělo být zcela prvním krokem na cestě jak poskytnout dítěti kvalitní výživu a tak podpořit zdraví a prevenci proti možným onemocněním.