Co jste se už naučili: V prvních třech článcích ze seriálu článků Zjistěte ve kterém sportu budete vynikat I, II, III jste se již mohli seznámit s tématy svalová struktura, objem svalů, posilování, podíl netukové hmoty, kapacita srdce, gen bojovníka, svalová únava a regenerace.

Co vás můžeme naučit: V tomto článku vám ukážeme, jak Vaše genetika ovlivňuje Váš aerobický potenciál (VO2max) a tím i Vaše sportovní predispozice, výkon i cíle. Zjistíte, jak užitečný pro vás může být určitý druh tréninku.

Fyzická aktivita obecně ovlivňuje naše zdraví, ale některé sportovní aktivity jsou pro některé jedince vhodnější než pro ostatní. Genetika má například velký vliv na různé atletické charakteristiky, jako je síla, výkon, vytrvalost, velikost a složení svalových vláken, pružnost, neuromuskulární koordinace, temperament, ale i riziko zranění, regeneraci a další. A právě proto vám můžeme pomocí analýzy DNA poskytnout doporučení, která vám pomohou na cestě k dosažení stanovených cílů.

VO2max

Věděli jste? Při zvýšení intenzity cvičení se zvýší vaše spotřeba kyslíku, ale pouze do určitého bodu, poté se spotřeba kyslíku již nezvyšuje, ani kdybychom nadále zvyšovali intenzitu cvičení. Toto je takzvaný bod VO2max. VO2max tedy významně ovlivňuje naši schopnost provádět vytrvalostní cvičení.

VO2max je pojem pro maximální spotřebu kyslíku jednotlivce a představuje maximální objem kyslíku, který je vaše tělo za jednu minutu schopno použít. Může být uveden jako absolutní hodnota v litrech za minutu (l/min) nebo relativní hodnota v mililitrech kyslíku na kilogram tělesné hmoty za minutu (ml/ (kg x min)). VO2max je částečně závislý na schopnosti srdce pumpovat krev a částečně na schopnosti používaných svalů využívat kyslík. Vysoké hodnoty VO2max vyžadují dobrou spolupráci dýchacího, kardiovaskulárního a nervosvalového systému. VO2max je opravdu úzce spojen s výkonem sportovců, nevysvětluje však úplně jejich úspěch. Jsou zde i jiné faktory, které přispívají k výkonu sportovce, jako je tělesná hmotnost, procento tuku, metabolismus, a hospodárnost našich pohybů. Proto mohou mít dva sportovci stejný VO2max, ale jejich úspěch při závodě je rozdílný.

Analyzované geny: ADRB2, PPARGC1A, ACE, VEGFA, PPAR alpha 2

ZMĚREJTE SI VÁŠ SOUČASNÝ VO2max

Svoji vlastní kapacitu kyslíku si dokážete změřit pomocí praktické zkoušky. Queens College Step Test je jedním z mnoha populárních variací krokového testu vytvořeného ke zjištění vašeho současného VO2max. Potřebujete jen zhruba 40 cm vysoký schůdek a (stopovací) hodinky.

Postup: vystupte a sestupte ze schůdku při tempu 22 kroků za minutu (ženy) a 24 kroků za minutu (muži). Vystupování a sestupování musí probíhat ve čtyřech fázích „nahoru-nahoru-dolů-dolů“ a trvat 3 minuty. Po 3 minutách okamžitě přestaňte a spočítejte počet úderů srdce po dobu 15 sekund po 5–20 sekundách regenerace. Toto číslo získané z 15 sekund vynásobte 4 a dostanete hodnotu úderů za minutu (bpm), kterou použijete ve výpočtu níže.

Hodnocení: odhad VO2max můžete vypočítat pomocí výsledku testu s použitím vzorce níže:

muži: VO2max (ml/kg/min) = 111.33 – (0.42 x srdeční tep (bpm))

ženy: VO2max (ml/kg/min) = 65.81 – (0.1847 x srdeční tep (bpm))

Oznámkujte svou současnou aerobickou kondici pomocí normové tabulky VO2max 

Pamatujte si, že Queens College Step Test představuje hrubý odhad vašeho VO2max. Máte-li zkušenosti s během na dlouhé a středně dlouhé tratě, druhou alternativou odhadu VO2max. může být 3000m Cooper Test. Pokročilí sportovci si mohou nechat provést laboratorní testy VO2max, které jsou založeny na analýze plynu a jsou provedeny pod dohledem fyziologa.

Tímto článkem uzavíráme sérii článků o 10 sportovních genetických rozborech, které jsou jen malou částí z genetické analýzy BODY4fit+. Více se dočtete v dalších článcích.

Použité reference:

• Ahmetov et al. (2009). Kombinovaný impact metabolických genů polymorphisms na elitě endurance athlete status a relativní phenotypes. Hum Genet. 126(6):751-761
• Defoor et al. (2006). The CAREGENE study: ACE gene I/D polymorphism a účinek fyzického vzdělávání na aerobic power v koronary artery disease. Heart. 92(4):527-528
• Hagberg et al. (1998). VO2 max is asociaed with ACE genotype v postmenopausal women. J Appl Physiol. 85(5):1842-1846
• Hagberg et al. (2002). ACE insertation/deletion polymorphism and submaximal exercise hemodynamics in postmenopausal women. J Appl Physiol. 92(3):1083-1088
• Hennis et al. (2015). Genetické faktory spojené s výkonem výkonu v atmosférické hypoxii. Sports Med. 2015 May;45(5):745-61. doi: 10.1007/s40279-015-0309-8.
• Lucia et al. (2005). PPARGC1A genotype (Gly482Ser) predicts exceptional endurance capacity in European men. J Appl Physiol (1985). 99(1):344-348
• Maciejewska et al. (2012). The PPARGC1A gene Gly482Ser v Polish a Russian athletes. J Sports Sci. 30(1):101-113
• Masschelein et al. (2015). A genetické predisposition skóre sdružuje s redukovanou aerobicovou capacitou v odpovědi na akute normobaric hypoxie v lowlanders. High Alt Med Biol. 16(1):34-42
• Patel et al. (2003). Angiotensin-converting genotype enzymu a ventilátory response to exertional hypoxie. Eur Respir J.22(5):755-60.
• Sarpeshkar et al. (2010). Adrenergic-beta(2) receptor polymorphism and athletic performance. J Hum Genet. 55(8):479-485
• Stefan et al. (2007). Genetické variace v PPARD a PPARGC1A determine mitochondrial function and change in aerobic physical fitness and insulin sensitivity during lifestyle intervention. J Clin Endocrinol Metab. 92(5):1827-1833
• Tsianos et al. (2010). Asociace polymorphismů osmi svalů- nebo metabolismus-related genes s performance v Mount Olympus marathon runners. J Appl Physiol. 108(3):567-574